Svoji cenu, tu nikdy nepopírej a žnej ji... Jinak dávám stovečku. Pěkné, moc pěkné.
27.03.2006 20:41:00 | risik
Krtica, chci abys pravdivě ohodnotila moje básně. (Vůbec nevím proč...) Děkuji.
27.03.2006 19:58:00 | Martyn
Moc pěkné, ale nevzdychej. Všechno se dá přežít. Na mne se vykašli. Piš dál básničky, máš na to. A hlavně nepřestávej kreslit, jde ti to čím dál lépe. A i v Rádiu se ti jíž začíná dařit. Tak si to užij.
27.03.2006 18:44:00 |
dal jsem "stovku" a přidal povzdech - bojuji s větrnými mlýny, mé básně se rýmují J.C.senior
24.03.2006 20:50:00 | j.c.
naopak...vzdechy sem!!!Vždyť jsou věčnou inspirací...ať už ty roztoužené,teskné,milostné,zklamané!Ale napsané je to hezky,dávám sto
24.03.2006 14:45:00 | mexico
taková hodne zajímavá básnička.. pěkná.. ale nekdy se tem vzdechům přece jenom neubráníme...
24.03.2006 13:49:00 | Terry
..i někdy třeba povzdechnout..
a tím si dodat odvahy..a tím se z místa třeba hnout
někdy tím vzdechem trable zout
negaci z plic svých vydechnout :o))
24.03.2006 11:40:00 | šuměnka