SIRIAEL
SIRIAEL
s každým slovem hříchu
tak nenasytně a zhurta
chytaje chvějícími prsty
poslední prameny
smíchu
Zvonivý chtíč dávno vyhasl
v očích nejmilejších
však protančil den
s večernicí ve vlasech
a naposled provoněl
deštivý pláč svou touhou
Vrásku zatlačil posledním
vzlyknutím gilotiny
kdy čas stříbrně zaklepal ti u víček
s hřejivou náručí vzpomínek
ve kterých ztratila se
navždy
Komentáře (12)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
A já přišel pozdě k této hostině, nejistým krokem a s praporem šedin. Vlásek Damoklův již zteřený téměř a mé Siriael už odtančily do vzpomínek a čeká je cesta do nevědomí. Však děkuji za tu návštěvu a prchavé ohlédnutí výsměšně svěžího běžce času.
09.04.2006 23:04:00 | Hary_nš
Kat mluvil k lidem o blahu,
pot polil ruce vědmy.
Zpitý Bůh kles' na podlahu,
začal se psát den sedmý.
Opitý vínem z Francie
chtěl rozdat přísné tresty,
toužil vymazat bestie,
však skončil již den šestý.
08.04.2006 21:59:00 | Mr.George
Tohle je prostě můj šálek odlehčené kávičky nedělního dopoledne, 11 hodin, 33 minut, 56 sekund a 95 setin:) za 100
08.04.2006 12:18:00 | Trapné děťátko
Nausi je to fakt pěkný...Je to v tom pro mě všechno, co tam má být..a hlavně moře pocitů..Líbí se mi jak píšeš, takový příjemný styl:) Krásný den!
07.04.2006 07:01:00 | makretka
Tvé básně jsou mi skutečně velmi blízké. Fakt! Používáš podobnou stavbu obrazů jako já, velmi podobná, i úplně stejná, slova, takže se mi to krásně čte .... a tak dál, a tak dál. Navíc se v téhle básni tak nějak dost vidím, a určitě to není kvůli mým mladým šedinám! smích Super, jen tak dál.
06.04.2006 21:53:00 | MATT
to Manik + Nausika: Díky, mí drazí. Ale snad si pamatujete, že hloubky, to je moje, ne? ( - postavit, namazat a ... do díry! smích smích)
06.04.2006 21:53:00 | MATT
Jak již jsem říkal: je krásná... je smutná... mnoho bolesti a přesto trocha klidu... něco mezi rezigancí a naději... každopádně za 100 a díky ti za ni...
06.04.2006 21:40:00 | Manik