Nad propastí

Na kraji skály právě teď stojím,
nemyslím, že se bojím.
Stojím tu sám a koukám dolů,
moje srdce plné bolu.
Stojím přímo nad propastí,
moje oči plny strastí.

Proč tu stojím a jak dlouho?
Chtěl jsem zažít lásku pouhou.
Místo ní však, věřte mi,
jenom samé trápení.

A tak tu stojím právě teď
a duše šeptá: "Leť, jen leť".
A já svou duši poslechnul
a opravdu se rozlétnul..