O bubákovi

Já mám doma bubáka
pořád jenom huláká
křičí na psa,na lidi
ani trochu se nestydí.

Vrčí ráno, když musí vstát
vrčí večer, když jde spát
když venku prší-hromy, blesky!
křičí, proč není sakra hezky!

A když je hezky, zas se neusměje
prý, že to slunko tuze hřeje
na podzim je stále mlha
zimu prochlastá jak duha
zjara budějí ho ptáci
v létě už nemá sílu na legraci.

Nedávno hrozný sen se mi zdál
naproti mně sám ďábel stál.
"Jakápak reklamace! Máš cos chtěla!
Záruční doba dávno vypršela!!!"
A jeho hlas mi uši rval
jak hrozně se ten netvor smál!
"Nemáš to holka lehký, věru
pomýšlíš jistě na nevěru?
Žij dokud k žití čas
mrzouta ať vezme ďas!"