Poetická ospalka

Ráno je stejně každý ulepený
-kdyby od slin na polštáři

ve snech probuzený
rty pohybuji

ručičkami půlnocí

Když vysvléknut
Tak Wolfgangem

A ze sluchátek
lhostejnosti

-v očekávání

alespoň trochu
kdyby rozrůžověl

na
tvář
neusínání

to bdí mi Beethoven
A z neslíbavých rtěnek

okamžik jen rozednění
-nový den

hádám v zívnutí

při nadýchaném podpolštáří
příštích vyřčeností

Proč nikdo nenastaví

ticho

k poslouchání?