Sousoší u kašny..

Sousoší u kašny v parku stálo,
několik dětí se tam s písmenky hrálo..
Hráli si tam deně, každou chvílí,
vědomosti vzrostly, vědomosti sílí..

Dva měsíce vola, a pak zase,
sešla se skupinka v podzimní kráse.
Ve stejném režimu, nekolik let,
měnil se s dětmi okolní svět..

Zmoudřely, vyrostly,
pavučinkou vzpomínek k sousoší přiřostly..

Po další době, zase let pár,
z pavoučích vlákýnek se řetěz stal..
- řetězec vzpomínek, prožitý čas,
zlomí se v půlce jak uschlý klas..

Povinou dobu chodly tam,
druhá rodina - pocitů klam..
Druhá dodina, domov druhý,
po slzách zůstanou krvavé pruhy..

Všichni se sešli v letní den,
parta odchází z parku ven..
Nikdy se nevrátí - naposledy,
použili dlouhé kamené schody..

Smutným slzavým pohledem,
spatříme vše kolem,
pak, ještě než odejdem,
řeknem vám poslední SBOHEM...