Šepot psaných slov

Den jako každý jiný
a přeci vypil noci tmu
aby nerušila černí svou
slova šeptaná.

Jen hvězdy svítit smí
něžně a potichu
pro věty nesmělé
ač tolik drzé ve snech mých
které ráno neodvane
neboť bude stále nevinné.

Čas
ten věčný zloděj spánku
i ten se chvíli zastavil
a posadil se na verpánku
aby i sny unavil.

A slova stále šeptají
v písních
probuzených kosů.