V noci v bezpečí

Teplé mám ruce i nohy,
ale srdce mě chladí.
Hvězdy září z oblohy,
cvrček housle ladí,
u lesa světlušky
záhadně svítí,
jak ve dne berušky
na polním kvítí,
a žabka v potoce,
kuňká a kváká,
občas slyším divoce
vylítnout z křoví ptáka.
Mě tohle, nic nedojme,
relativně jsem klidná,
a hlava má nepojme
hanu ani slova vlídná.
Jen měsíční světlo,
ta bledá tvář,
co nevydává teplo,
nýbrž ledovou zář,
dá mi pocit bezpečí
a temné síly,
které nikdy nebrečí,
jsou pryč v krátké chvíli.