Schované v krabici pod pohovkou
malé srdce přeleštíš prachovkou
ještě nevíš jestli ho sebou vzít
nestane se nic co nebudeš chtít...
jsi ztracená uvnitř svého strachu
snad měla jsi ho nechat v tom prachu...
to, co si na tvé básni vážím, je její poetický obsah .. je v ní kousek tebe, nádherný kousíček, který tě opustil v slovech a vydal se na svoji pouť, jako když se děvče vdává a máma pláče .. snehulienka .._:-)