život

Mám před sebou zvláštní květ
jinak ho mohu nazvat také svět
sice občas na kolenou klečím
a někdy divoce z toho brečím
jindy jsem zas plný radosti
bez sebemenší starosti

je to jeden zvláštní celek
pozor aby se ho někdo nelek
děsit se ho nemá totiž smysl
zbytečné je si zatěžovat mysl
plýtvat tak časem co zde máme
raději svá srdce někomu dáme

tak je lepší věci konat
než někde zbytečně skonat

jednou nám byl život do rukou vložen
využijme ho než náš osud bude v hrobě složen
pak těžko už ten čas nějak vrátíme
vše co jsme měly totiž nadobro ztratíme
nebude již žádné cesty zpět
zavřel se navždy ten nádherný květ