Cíl
Cíl
prázdno je kolem, každý má chyby.
Čas se vleče, jak poutník co ztratil cíl,
co z toho, že kdysi nějaký tu byl.
Tajemství dálek ho stále láká,
neplač, co můžeš čekat od tuláka.
Tvé srdce zbytečně ti krvácí,
co dálka vzeme, těžko navrací.
Tak neplač krásko, což za to stál?
Cesta vedla ho od tebe dál.
Tam kdesi jen stín po něm zbyl,
na pohled poslední neměl dost sil.
Noc roní slzy v rosu se mění,
tma v šero se zvolna změní.
Kam vede cesta má, kdopak ví,
snad k hrobu co zem mi připraví.
Komentáře (15)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
jak tak pročítám Tvé nové věci, dýchá z nich na mě zvláštní dojem. Vypustil jsi na svět temnou stránku Máchy jen tak, nebo se něco stalo od doby, co jsem tady byl naposledy?
22.10.2006 18:35:00 | černočerný
Nádhera....
Jen, to zde několikrát vzpomínané slovo se bouří a stále není v tom správném tvaru.
Hle, kolik pozornosti se mu dostalo.
:-)
18.10.2006 15:13:00 | Roko
Smutné básně od Tebe jsou perfektní.Ale já si stejně jakoby změním,třeba tady poslední řádek-na opačný význam.A pro mně je to pak bez chyby.
18.10.2006 13:02:00 | s.e.n
vůbec by rytmu nevadilo, kdyby misto "kdys" bylo modernější kdysi, u slova "veme" asi chybí "z" (správně vezme), a pak někde bych pro úplnou českou správnost doplnila čárky před co.Ale napsal´s ji moc pěkně! A dík i za Tvé komentíky.
18.10.2006 09:31:00 | ni.va
Co to slyším za volání?
A co to čtu? Splínování?
Noc se ti tu rozplakala?
Že by duši otvírala?
Tvá cesta možná k míří k zemi,
však jen pro tělo uhmotněný...
tvá duše chytá nebe sítě...
vidíš ten měsíc? Okouzlí tě
a možná světlo nabídne ti...
to, díky kterému se letí
až někam vzhůru ke hvězdám...
tuláku... už víš? Nejsi sám...
;o))
18.10.2006 09:24:00 | Cecilka
Hynku sečkej chvilku
Přivolám Cecilku
Sbírá tajné koření
Pomůže Ti v trápení
Cecil, Cecil Cecilko ...
C-:-)))
18.10.2006 09:10:00 | Marcella