Nenávist

Já hady jsem protkaná,

chtíči vzívaná,

žárlivostí, vášní a zlostí vítaná.

Jsem větrem, který sfoukne radost, zlomenina mozku, když pravdy máš dost.

Vlkem ničícím svého druha,

zkaženým vínem, jenž ti nechutná.

Otráveným přijímáním,

kdy víra plísní jest.

Já láskou a něhou oči raním,

až uslyšíš jen: "Mors est!"

Se mnou nemáš pokoje ani v hlíně zakopán,

já do očí ti červi dám.

Vlasy v hřejivém vánku rozcuchám,

do uší zlostí volám.

Nesmrtelností jsem obdařená a na vrcholu jest má pýcha,

i pod hlínou, v pekle, v nebi nenávist dýchá.