Jistý okamžik

Smutně tužkou po papíře kroužíš,
Tmavé tahy mažou horké slzy,
Být na chvíli někým jiným toužíš,
Umřít? Moc pozdě a příliš brzy…

Na papír jen tak mimochodem hážeš slova,
A rádio zní v harmonii s hlasitými vzlyky…
Nadávky míšené prosbami polykáš zas a znova.
Přehnaně důvěrně znáš tyhle okamžiky…