Volání

Podzimní vítr šeptá
mé spotané duši
volá mě na cesty
a moje srdce buší.

Chtěla bych toulat se
poslechnout jeho hlas
dříve než spoutá nás
svým dechem zimní mráz.

Tělo mé poutají
okovy povinnosti
mám příliš daleko
k divoké nevinnosti.

K lidskému tělu
lidská pravidla patří
každý jsme jiný
a přece všichni bratři.

Však nikdo neptá se
zda lidská je i duše
zda v lidském těle
i lidské srdce tluče.

Když vítr zavolá
‘Teď je čas pro tebe!’
zůstávám na zemi
a pláču pro nebe.