Úvaha

Asi jsem pozapomněl,
v paměti odlišně měl,
a v tom bude ta svízel,
že prostě jinak to chtěl.

Už vyčerpány vlohy,
Máš křídla nebo rohy?
Ještě chceš prosit bohy,
Však lež má krátké nohy.

Snad přijde rozednění,
budeme odměněni,
čas naše skutky změní
na prazdná pobláznění,

či příjde zkáza spíše,
divadlo pro slepýše,
smrt venku ze své chýše,
poslední řádky píše.

Noc to je temná slečna,
na moji duši věčná,
teď rýsuje se sečna,
ne láska nekonečná.

Vím zrada umí více,
trápení poblíž plíce,
srdce jsou na petlice,
zhasla zas další svíce.

Nevím, jsi zkrátka jiná,
kdo s tebou dnes usíná,
zda moje veličina,
anebo cizí špína?