Zima a chlad odevšad zívá,
bílé vločky pokryly zem,
ale kdes,uprostřed přece jen
se místečko teplé skrývá.
V tom místečku roste květina,
je krásná,a jak voní!
Zvonky okolo ní zvoní,
tam štěstí tvoje začíná.
V tom místečku teče potůček,
obloha se v něm zračí.
Ta krása dohání k pláči,
tam k štěstí tvému jen krůček.
V tom místečku není kamení,
které by do dlaní tlačilo,
které by lásku zabilo,
tam štěstí tvoje pramení.
V to místečku nikdy nesněží,
zima nezahalí zem.
Tam věčné léto jen,
tam srdce tvoje leží.
Tuším, že bez těch přílišných zdrobnělin by se dílko posunulo ještě výš, ale hezké je... Tip
17.04.2009 21:41:00 | zzlatý
Má to svoje romantické čaro,ale trochu by som prepracovala niektoré verše.
13.04.2009 21:38:00 | Terulienka