Chlad a prázdno

Všechny sny jsi zabalila,
roztrhala cit.
Svý iluze poztrácela,
zakázala sis snít.
Naděje tě opustila,
srdce dávno nebolí.
Železem jsi ho okovala,
jako sníh je ledový.
Na smetišti leží z tvýho srdce cáry.
Vedle nich tvý sny i přání.
Všechno jsi to vyházela,
teď jsi chladná jako led.
I slzy sis zakázala,
nespatří je tenhle svět!
Teď nikdo ti neublíží
a nic už tě nebolí.
V srdci jenom zlost ti škvíří,
zrada, žal a zklamání.
Děravá duše v těle ti hnije.
Zloba,bezmoc pak jen lány apatie.
Dneska už znáš realitu,
už víš,že je zlá.
Že nedává místo citu,
slzám tvým se bude smát.
Jen kvůli světu dnešnímu,
zahodila jsi svůj cit.
Snad člověku prázdnýmu,
dnes žije se líp...