Pořídil jsem si výklopnou střechu
v případě že vysvitne slunko
nebo bude příhodná noc
k pozorování galaxií
měla elegantně zajet do domku
vypadalo to geniálně
ale pak jsem zjistil
že ta střecha se do domku nevejde
tak jsem ho trochu předělal
a teď mám mimo jiné
i hangár pro vzducholodě…
vím to není zrovna strhující úvod pro příběh…
já však čekal něco dějinného…
a pak to přišlo
tedy přišla…
měla v sobě cosi
osudově přízračného…
už tenkrát
když jsem doklopýtal
přes oázy Tozeur a Nefta
ke břehu solného jezera Chott-el-Jerid
a tam Ona pořádala koncert
klavírní virtuoska
neteř arcibiskupa
ale její mysl byla mnohem větší
asi jako střecha domu
/a helemese/
která je větší než jeho půdorys…
jako by se náhle změnil svět
a nejspíš rozkmitala seismografy
na opačné straně zeměkoule…
a já najednou
z vlastností geparda
získal pružnost jako dubová almara
s mrštností ropné plošiny
a šmrncem přepáleného tuku
prostě učiněný moula
stačil jsem jen vykoktat
je nenasytnost hříšná?...
ano
je to ta
která vykrmila prostou myšlenku
v jednu z nejbohatších zájmových skupin všech dob
o vás jsem ale přesvědčena
že jíte do polosyta…
byla prostě všestrannější
než švýcarský nůž pro desetibojaře
a já už věděl
že s ní
bude neustále teď
příhodná chvíle žít
společně…
má Kairos…