Tetička smrtka strýček život

Tetička smrt má lidi ráda hodně jich k sobě ráda volá. Strýček život nemá zase rád nikoho a s nikým se nemazlí jako teta smrt a přesto jdou ruku v ruce. Kde nebere ani smrt tak s těmi se život taky nepolaská. štěstěna naše to sestřenka, co je přelétavá jak ptáček jako malý drobný ptáček. Chytíš li ho a držíš silně zemře nedržíš li ho uletí přivážeš li ho za nožičku tak Ti neuteče. Sestra nemoc mě provází chodí za mnou a se mnou bez ní krok neudělám a když mě opustí zase se vrátí v plné síle. Kamarád válka je všude kolem ale nikdy ho nevidím ale slíbil, že přijde a bude tu pro všechny a chvástá se jak krásně se přede všemi předvede v tom nejlepším světle. Láska nenáviděná přítelkyně co mám a kterou jsem vídávál a přes to nikdy nepoznal. Nejlepší sousedka naděje všemi milovaná a zatracovaná sousedka která umírá a ožívá komedii života řídící spolu s její přítelkyní náhodou která o mém životě rozhoduje. Otec zodpovědnost mě nutí žít s ním a matka svéprávnost mě nutí stále za své chybí se zodpovídat. A můj průvodce životem zklamání mi dláždí život kudy chodím smutek můj ohař jeho pachem mám nasáklý celý svůj oděv a přesto si nestěžuji protože nechci. Jediné co chci vědět kdo jsem tedy já, že by nenáviděný a milovaný rozum?