Dotyk epoch
Dotyk epoch
Čím okázalejší tím křehčí
Staletí se vrstvila jedno na druhé
Po prohrách přicházela vítězství
Ve výhře často jen smutek
Národy se přibližovaly a zase vzdalovaly
Prolíná se však minulost a současnost
při dotyku naprosto rozdílných epoch
Vírou, kterou nelze oddělit od minulé
dosavadní ani budoucí existence
A já věřím
že její plamínek
v nás nikdy neuhasl
Komentáře (19)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
... dobré ráno ... vráno ... a krá ... krá ... krá ... krásný den ... :-)))
01.02.2007 07:53:00 | JardaCH
Marcellko, odpusť ..
omlouvám se za záměnu dvou Marcelek ...
duší sice básnivých ... ale naprosto rozdílných ..
-----------------------------------------------
ke tvé básni ..
strhli jsme krovy starých chrámů
... aby slunce pohlédlo
na staré bohy v bolestných pózách
... a přetavilo víru
na novou .... víru v člověka
19.12.2006 19:38:00 | HarryHH
..jasně, že neuhasne..nemůže..páč jsi tady ty,já a vůbec všichni.. :-)))
19.12.2006 18:37:00 | isisleo
no, koukám, že i Harry má problém s rozlišením dvou Marcel :-) ten koment u Petra je samozřejmě můj...
19.12.2006 16:20:00 | no
Každý v něco věří.Ale není řečeno nic konkrétního.To mi v básni chybí-nebo jsem to nepochopila.
Každá víra se tváří jako ta pravá.
19.12.2006 16:07:00 | s.e.n
Dal jsem ti ... Kilo .. Marcelko ....
na modloslužebníka ... by se to dalo charakterizovat jako učinná lítost ... ne ..?
návrat ztracené ovce ... ? ... vlastně Berana, dvojnásobného ... jsem znamením Beran ... :-))
----------------------------------------
add tvůj koment u Petra
marce--la, ... ví o lásce ... prdlačky ...
Ta se žije ! .... a ne čte, ... a nebo sní ...
Protože tak to je, ... a tak to má byť ... soudruzi ...
to vám mohu řict ...... naprosto přesně ... :-))
19.12.2006 15:27:00 | HarryHH
Každý v něco věří, ať už je to vědomí národa, nebo jednotlivce. V co věříš ty? V básni je pouze naznačeno, že víra zůstává. Ta báseň je zamyšlení, nemá žádné vyústění. Ať si každý pod vírou něco představí. Stačí to? Jsi stejně báječná..., to jako že čerpáš z bájí, že jo?
19.12.2006 13:51:00 | Petr Miroslav
No je to iné, ale sa mi páči. História je dôležitá - aj tá naša, v našich srdciach ukrytá, ku ktorej sa občas, niekedy aj viac vraciame.
Ahoj Marcelka, pekný deň
19.12.2006 10:46:00 | vierka1
... lidi .. jsou divní ...
... abstrakní se mi líbí víc ... datové národy ...
19.12.2006 10:40:00 | Marcella
Možná jo, ale národy mi přijdou příliš abstrakní, nechal bych to na lidech an sich, v nich ta víra zůstává (nebo nezůstává). Ale Šmudla má pravdu, že jsi stejně báječná.
19.12.2006 10:37:00 | JardaCH
Tahle témata mi moc nesedí. Přijde mi to tentokrát trochu odosobněné (hlavně ten verš o národech, ten bych asi vypustil). Ještě že ten konec to zase zosobnil a vrátil na zem. Ale celkově to není špatné.
19.12.2006 10:23:00 | JardaCH
Marcelka se pouští do epoch. Co přesně to znamená? Že netroškaří. Proč taky.
19.12.2006 10:03:00 | smudlinek
... tak napodruhý to tu už necháš, ne ? :))) Bo je to krásná báseň ... ano ano ano .. ten plamínek neuhasne. Nikdy !!!
19.12.2006 09:55:00 | Alci