Balada o roční době

Podzime, o podzime

Ty a tvé barvy žluté, hnědé a červenavé

už pomalu ztrácí dech

A místo nich nastupuje bílá

bílá a kus zimy lezavé

taková že se ti začně srážet dech

jak voda na křídlech

 

Vytáhnem kabáty a teplý boty

a rukavice , čepice

na zasstávkách budeme za čekání

do sebe choulit se

 

Až padne vločka a po ní druhá

až jich spadne přesně patnáct tisíc

až se do šedých sněžných mraků

zahalí měsíc

 

Pak tu bude zima,

a já budu dál koukat na vločky

a padat s nima...