Stínové království ...

..............................
.............................

 

 

Tak teskně zní do noci ,
padající podzimní listí .
Jakoby hloubka neznámé propasti ,
přitahovala zlatými provazy ,
můj svázaný život .
Jako by nekonečná tma , svýma rukama ,
drtila mou bolící duši .
Kdy se zastavím , abych si mohl vydechnout ?
Od všeho , co na mě leží a tíží ...

 

 

Tak teskně znějí smuteční pochody ,
když se loučíš se svou láskou .
Nedohlédneš nikdy nových začátků  ,
vždyť slepota srdce a duše tě dovede ,
pouze tam , do stínového království ,
kde duchové dávno skončených lásek ,
stále čekají na svou novou příležitost ...

 

 

Milovat a mít rád ...