Adamovo žebro

Žena to je velký dar,
Panbůh nám ji daroval
Za to žebro jistě stála,
Adamovi budiž sláva

Že je někdy žárlivá,
protivná a svárlivá
Však jsi chlap jak má být,
tak jí musíš domluvit

Pohlaď jí a pusu dej,
vzletná slova vybírej
Něha jistě zlobu zdolá,
tomu žádná neodolá

A když ječí, čert jí vem,
seber prachy a běž ven
Samota jí jistě zkruší,
doma brečí, jídlo suší

Jak se vrátíš, bude pak,
na tebe se usmívat
Ty ji řekni, na mou duši,
miláčku, dnes ti to sluší

Když nebude potom lát,
můžete se milovat
Nad to sladké usmíření,
nic hezčího v světě není