Zapomínání

Šťasná nejsem a nedokážu být,
opravdu nestačí jen chtít,
aspoň chvíli šťastná být,
když Tebe já chtěla mít.

Teď se mi chce strašně křičet,
smát se, vzpomínat, a nebo brečet,
i když nechci na kolenou klečet,
musím bolest do ticha ječet.

Já chtěla bych se Ti vypovídat
a na vše si zavzpomínat,
vysvětlení si po Tobě žádat,
a pak radši zapomínat.

Stejně na Tebe stále myslím,
a však vím, že to nesmím.
Nesmím, nechci, to já vím,
snad se z toho vyprostím!

Opusť hlavu mou bolavou,
stejně jako bolest v kolenou,
která odešla náhodou,
a nevracej se po nohou!