O mém hnízdě

Ty staré školní zdi,
které tak ráda mám,
budou vždy patřit,
ke pěkným vzpomínkám.

 

Hlavně díky Tobě,
má dobrá vílo,
po osm let hnízdo mé
tam v té škole bylo.

 

Pamatuju chvíle,
kdy jsem byla zoufalá,
tam k chemii na mé místo
ráda jsem se schovala...

 

Nemusela jsem Tě vidět,
mezi prsty roztečí,
cítila jsem Tvoji blízkost,
a byla jsem v bezpečí.

 

Dívala ses do mé duše,
splnila jsi moje sny,
jemně postrčila mládě,
když skončily školní dny...

 

Je čas patřit někam jinam,
ne už k Tobě, ne už tam,
vím ale, když smutno je mi,
že Tě stále někde mám.

 

Tvé mladší já na obrázku,
do očí mi stále hledí,
říká mi, ať koukám jít dál,
že mě chytíš na náledí.

 

Občas smím Tě znovu vidět,
znám Tě už a zdá se mi,
že jsem našla novou hvězdu,
září tady, na Zemi.