Víkend

Přichází tiše,
jak když padá sníh,
do mojí říše.
Nese na dlaních

v každé své ruce
jeden živý den.
Vypadá stejně
jako před týdnem.

Tvář v jemné šedi
lehce ukrytá,
z pod pláště hledí.
Nic mi neříká.

Pane můj milý,
když jsi přišel k nám,
počkej jen chvíli,
barvy pro tě mám.

Batiku zvládám.
Podle nálady
tvůj šat dostává
nádech měňavý.

Modrá a bílá,
zlatá, zelená,
stříbro je střídá...
a tvář kamenná

od barev svítí...
Jsi vítaný host!
Ne všední žití,
zas dva dny pro radost.