Anotace: .
.
něco tak strašného mi leží na hrudi
že vstát nemůžu a ani se mi nechce
něco tak dávno ztraceného
něco co ztratím zítra lehce
tam kde ležím nehybně
zavane mě vítr dunou tich
slunce a den to byl jen sen
očí unavených mých
zůstat tady
nesmět a nemuset už nikam jít
jak sníh ta ticha zavanou mě
pro věčný prázdný klid
.
myslím,že jsem Tě četl už vícekrát, já mám Tvé psaní rád, i tohle umírací:-)
06.05.2012 23:06:24 | kočkopes
děkuji velice, tak nějak to na mě padlo, buď se mi chce "umřít" (mezi náma, už mi není 15, takže na vážné umrání už nemám věk) nebo jsem sentimentální, ale hlavně se mi nechce nic dělat, proto je víkend vždycky nejsplínovitější doba :) teď zrovna sentimentálním při leonardovi cohenovi, takže můžu říct, že večer moudřejší rána :)
06.05.2012 23:29:54 | Já Esther Ruth
u Cohena to jde samo, tomu rozumím:)
06.05.2012 23:32:29 | kočkopes
cohen, to je něco jako třešeň, na dortu samozřejmě.) ale ještě mi tam lítá samý dvořák a mahler, vždycky jen jedna věc, která mě otravuje a nechce vylézt z hlavy :D
07.05.2012 07:40:54 | Já Esther Ruth
A taky v pondělí ráno, cestou do práce. To je čas na to umřít. V pátek z práce je to tragédie. :)
06.05.2012 22:22:22 | Sleepwalker
bože, a zítra už je pondělí, a já už bych měla dávno spát, abych zejta krásně vstala, ale nemůžu usnout, protože jsem sentimentální! musím si jít dát víno :)) to bude zítra dvojitá tragédie. tak přeju hodně štěstí.)
06.05.2012 23:31:18 | Já Esther Ruth