Bílá oblaka.
°°*°°*°°
Několik bílých oblaků
pomalu nebem letí,
když se do nich zadívám
jsou jako obrázky
co namalují děti.
Jeden jak hlava vypadá
má nafouknuté tváře,
druhý má ranec na zádech
třetí ten ranec páře.
Tam zase
bělounké ovečky stojí
čeho se nebeské ovce bojí?
Pak přiletěl vítr
do bílých oblaků zafoukal,
ty na nic nečekaly
a pomalu letí dál.
Všechny ovce i ty hlavy
se vpravo,vlevo rozletěly.
Vždyť to přece nejde
jen tak tu zůstat stát,
teď po modrém nebi
můžete putovat.
Ať i jinde obdivují
co se v bílých oblacích
všechno neuvidí.
(°o°) ~ (°o°)
~ (°U°) ~
Trošku se mnou háže ten rytmus. Škoda, že celá báseň není tak vyrovnaná jako ta druhá sloka (Jeden jak hlava vypadá...)
11.05.2012 14:42:27 | Hesiona-Essylt