zahrada

za sebou dlouhou chvíli,
ještě nejsi pořád v cili
zbiráš poslední sily.
Za svoji pily.
Nespočítáš vrásky
natož lasky
blondyny a plavovlasky.
Šedivej stin
velkej splin
prazdnej klin
Slunce už zapada
je to parada,
velka zahrada,
lehnu si na záda.
A vni stojim
obejmout se tě bojim
v tvejch žádnejch citech bloudim
jak voda proudim
očima jak pes
loudim
ne dnes
věř mi
je to děs.
Kůže praska
žádná laska.
Já z ní přece vznikla
radči jsem ji polkla
už jsem si snad zvykla?
Že den je dlouhej, uteče
že miluju vodu u tebe neteče,
je ti teplo nikdo tě nesvleče
Malo křiku
nemám žádnou kliku
jen hroznou štreku
co mě čeká
pes tam štěká
bůh ví čeho se leká
Velká zahrada
je to parada
když slunce zapadá
Ale já tam nejsem
promin to já nerada.
Celej život dřít
to je přece povinny
přečist večer noviny
a kde je zbytek rodiny?
Čekám na tebe dny roky a hodiny..
Kafe nesladíš
se mnou se nebavíš
s ničím se netajíš
máš velkou zahradu
skvělou náladu
doma paradu
ja to nesvedu.
zahradu nevedu.
Jen postel a stůl
peněz půl
a v hlavě vůl.
Snažíš se smát
s životem si hrát
něco ti dát
aby si měl rád
jit do velky zahrady
užívat si parady
jit do tvy estrady
počítaš svy děti
to to hrozně letí
je jich jako smetí
v mysli se ti ztratí.
hrozně se to krátí
kdo mi to vrátí
velkou zahradu
proč ji nevedu,
za tebou nejedu a
štěstím nepředu
dělám ti snad ostudu?