JEN JEDENKRÁT

Nejmocnější zkapalněná krása
prosakuje na povrch
neosobitější ženskosti
co tryská až z hlouby srdce
a pro ztraceného muže
ta pravá spása
žádný klam či podvrh
a ve vší té nejlaskavější milosti
je to ta správná cesta v pocitové mlze
jako hřejivý dotek její hebké kůže

a vřelé obětí
jako láva co kane z lůna zemského
neutuchající touhou
je jedno jaké je století
či vesmír zakroucený v záhybech padlého
jen na vteřinu pouhou

mít tu ryzí ženskost
na dosah
stáčí je jedenkrát smět si sáhnout
a pak klidně zhynout

pro její oči
utkané z náladově podzimní oblohy
a ruce
co jediným dotykem zastaví tlukot
a běh dění celého světa

pro její obočí
vázané snad všemi bohy
evoluce

a já ko..t

jsem jen

sebe trýznící asketa.