Počkat!

Věčné téma ohlodaných kostí
tolik štěstí, tolik radosti
ve skrytých škráních neřestí
Počkat!
Co jsou vlastně škráně?

Naplněné vemeno bučící krávy
jen zatáhnout a zmáčknout
ono povolí ve jménu tekuté bílé slávy
Počkat!
Vždýť já vlastně nikdy nedojil.

Úspěchem protkané emoce
otevřít šampaňské, mít druhé Vánoce
nuda tak dlouho odložené promoce
Počkat!
Jen pro rytmus, zde je vše v pořádku

Tolik už bylo tohoto básnění
co se z běsnění promění
ve snění a truchlení
Pláč! Vztek!
Jen, aby to vypadalo dobře.