Sticha z ticha

Takhle to vidím já
svůj názor ti vštípím do hlavy
co za nehet se vejde, posnídá
chvilku si svou stranu pohlídá
a pak se před zeď postaví
bizarní cnosti
skvící bizarností
v přehledu kostí
té nejskvělejší jakosti
hnus, éčko a hmota
ohromná lidská slepota
z knih přečtené moudrosti
bojujíc s lidskou blbostí
pohlcen něžnou křehkostí
takhle to vidím já
tak daleko to sahá
jak příslibná podzimní vláha
proniká svojí vlhkostí
zmrazujíc mělké radosti
dohánějíc k úplné prázdnosti
víc už s tíhle nesvedu
ke konci to jistě dovedu
svůj názor si fakty podepřu
tyhle plytké spory si odepřu
a k všeobecné nelibosti
oznámím: jen dost a dosti
podbarvené podžílenou zlostí