Smutný osud holubiček

Spousta zmačkaných kapesníků se válí po zemi.
Leží tam jako zabité holubice v mrtvolném území.
Jedna, druhá …. celkem patnáct pokroucených těl.
A zpoza dva nateklé polštářky zorniček,
v kterých nikdo dlouho slzu neviděl.

Poválené holubičky umírají za pohřebních písní vzlyků,
spousta vyplakané bolesti do bílých kapesníků.
Vichřice z nenadání vtrhla na území boje,
mezi mrtvé holubičky – do pokoje.
Spor vykrmený řevem dvou bezradných šelem.
Matka s dcerou proti sobě stojí, jedna druhé nepřítelem.

A slzy se řinou, spousta dalších holubic zmírá žalem.
Každá křičí jiný názor, každá žije jiným bolem.
Problém však společný je tím jedovatým květem, -
„vypadněte!“ touží říct rodiče svým odrostlým dětem…