Ruleta

Chodíme kolem sebe...

Snad možná myšlenkou,
snad možná pocitem,
že ráno zase vstaneme,
tady jsme.

Někdy se sloučí molekuly duší,
kráčíme společně
a sebereme odvahu
čelit dalším dnům,
s pravidelnou dávkou
černé raní kávy.

A ruleta se opět točí.

Jen občas mívám chuť,
vyhodit všechny nasbírané vzpomínky.
Dobré i ty zlé.
Spálit mosty.

Pak zafouká vítr
a všechnu odvahu zase odnese.

Kdo vlastně drží nitky
našich loutek?