Odhalená
Odhalená
Anotace: Pokud vám to přijde jako 18 +, pak se omlouvám, ale já to tak nevidím. A ti co v tom něco takového hledají, nechť se profackují.
Oděna v ten ze lži šitý šat,
ses rozhodla mi tiše vysmívat,
že nemám odvahu, že se tě bojím,
tvůj bezhlasný výsměch tisíckrát
jsem trpěl, ale poté na vteřinu
odhodlal jsem se k tomu činu,
chápajíc, že zvědavost neukojím,
dokud tě z šatů těch neodstrojím
a nebudu tvou skutečnou podobu znát.
A když pak tvé nahé, zrůdné tělo,
se předemnou ve své hnilobě skvělo,
já litoval jsem, že jsem se nechal svést
svou zvědavostí, že tvá lest
mě přiměla odhalit, co skryté býti mělo.
A stejně nyní, když vím to, moje drahá,
musím ti říci, ač ohavná jsi
tak, až se to vysloviti zdráhám,
jak překrásná přesto jsi, Pravdo, nahá.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Perfektně napsaný, až do konce jsem jen a jen tušil, ale čekal, jak to dopadne:-)RM.
27.11.2012 10:07:08 | Robin Marnolli
Hezké vyvrcholení.....a gratulace ke krásnému, kulatému číslu.:-))
15.10.2012 20:29:33 | Lenka Krásnodvorská
fakt dobře napsané, i kdyby byla lež sebekrásnější a pravda sebeodpornější, přesto je pravda cennější, než všechna lež světa
09.10.2012 21:28:22 | Anjesis
Výborně zvládnutá maskovaci práce až téměř do konce,ale k tomuto konci odhalení patří,takže mise splněna :)
09.10.2012 20:34:16 | poeta
KOčkopes to trefil, mně napadl Lermontov.
...baví mne, když mají básně pointu, tadyhle ta mi sedne a baví.
...celkově se mi líbí, taková temnota to je.
09.10.2012 20:10:45 | vrbák
pěkně se četla, líbí .Nejvíce asi první sloka. Nevím proč,ale dýchla na mě ruská puškinovská duše:)
09.10.2012 19:16:47 | kočkopes