Rýžový nákyp

Plače doma mladá paní,
manžel, že ji city zraní,
včera když nákyp upekla,
poslal ji sprostě do pekla.

Sladká rýže prý mu vadí,
tvrdé bobky potom kadí,
jak se na to soused dívá,
nechce ale slova lživá.

Soused též je masožravec,
neodradí ho lijavec,
žena když nákyp upeče,
též do hospody uteče.

Nerostla na Řípu rýže,
proto se mu těžko hryže,
pro muže to jídlo není,
občas také spustí klení.

Praotec Čech kance baštil,
za rýži by ženu praštil,
neb ten import z cizí říše,
nedělal mu dobře v břiše.

Historie přec nás učí,
za domácí stravu ručí,
vzpomeňte na dávné časy,
vždyť jsme přece české rasy.