~Zástěra

 

~Jako od babičky~

~~~~~~~~~~~~~

 Obloha má samé mráčky

 jako fleky

 na zástěře od babičky

 když u plotny všechno míchá

 ať z hrnce nic neutíká.

 V té zástěře dnes samo nebe vaří

 jak u nebeského sporáku

 slunce,

 je jak oheň v peci

 a vaří knedlíky z oblaků.

 Aby knedlík dobrý byl

 už se uvařil?

 

 Blesk,

 ten jeden knedlík propíchne

 prý je jako vidlička,

 oheň v peci  jen zapraská…

 „shořela snad vařečka“?

 Pak z duhy asi marmeládu míchá

 až mrak z té duhy kýchá

 potom blesk plácne,to je rána

 už hřmí v nebeské kuchyni

 ze zástěry vytřese dolů flíčky?

 Ale ne,jen se spustilo pršení.

 

Možná je to hloupý

 z nebe teď padají knedlíky

 jak malé a ledové

kroupy…

~~~~

 Ale ze sněhu zmrzlinu

 tu ochutnáme

 a na rampouch jak na lízátko

 jazýček vyplázneme…

 ~~~~~~~~~~~~~

~~~~~~~~~~