když plátno touží
když plátno touží
netečné
k čekání
na rohu dávno zapomenutých
osudů
jen z okna protějšího dne
vzpomínka osamělá
stéká
po stěnách posledních výkřiků
a ty nejsi
čekárna zeje poloprázdnotou
mou nahotou
a tam
kde dva by spolu měli
v dešti provinilých slz
vrhám osamělý stín
jak plátno toužím
po objetí rámu
pár tahů vábím
tvých štětců
pastelových doteků
ač dávno nejsem malá holka
co neví
že sny se neplní
že sny se nezdají
projekce nahodilé
odrazy
tužeb a přání
pravdy neznalé
Komentáře (12)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Krásné obrazy...mám ráda nahodilé tužby a přání.
06.12.2012 16:28:59 | Lenka Krásnodvorská
Nějaký příběh by zatím byl, ale spíš se schováva v mlze..dávno ztracená vzpomínka :-)
06.12.2012 16:33:50 | poetka
Hezká, poetko, věru hezká. :)
05.12.2012 22:55:22 | Jan Voralberg
Jsem ráda, že ten smutek z ní toliko nesála ;-)
05.12.2012 23:02:48 | poetka
Když si ho člověk nepustí tolik k tělu. :)
Navíc tady na literu už jsem trochu otupěl, co se týče zaláskovaných a smutných básní neb je jich tu moc.
Ale když se najde nějaká, kde je i něco víc, tak jsem potěšen. :)
05.12.2012 23:09:30 | Jan Voralberg
Hele, já bych řekla že smutek coby emoce je daleko zajímavější námět než radost. Aneb brečet se dá na tisíc způsobů...(no asi to jde i s radostí)ale tu, Ti lidí nepřejou, chtěj slyšet jak se ti nedaří a v kombinaci s přirozenou lidskou potřebou si stěžovat......máme vítěze.
05.12.2012 23:41:04 | poetka
Tak jasně no, něco na tom bude.. Mě osobně se, i když jsem smutnej, líp píše, než jako veselýmu, to mi naopak skoro nejde..
06.12.2012 08:39:10 | Jan Voralberg
Dnes mi to nemyslí, musel jsem si to dát 2 x , abych pochopil
(chápeš to? Já ne!)
Pěkný..přeju hezky zdobenej rám, kterej sedne nastálo...
05.12.2012 22:50:18 | Robin Marnolli
Někdy potřeba chápat brání skutečnému prožitku .. Ja nechápu nic (jen hraju, jsem chytrá holka :-):-))
05.12.2012 22:58:24 | poetka
já hraju jen na kytaru...občas.
05.12.2012 22:59:24 | Robin Marnolli