Život

Sedím sám v pokoji a přemítám o svém životě.Proč musí být život takový těžký,plný smtku a úzkosti? Události za poslední rok a půl mě úplně zničily,ale snažím se věřit v to,že bude všechno zase v pohodě.Blíží se Vánoce a já se opět utápím ve smutku a depresi.Proč je tak těžké najít ve své duši klid?Není dne, aby mě něco netrápilo.Chtěl jsem strávit Vánoce s někým kdo mě má rád.Budu je muset strávit sám a doufat v to,že nadcházející rok bude lepší než tento rok.Nejvíce ze všeho si přeji nájít konečně lásku na celý život,ale připadá mi že je to nesplnitelný sen. Pro nikoho nejsem dost dobrý.Vím, že jsem v udělal spoustu chyb, které už nevrátím.Ničeho jsem ve svém životě nedosáhnul,jen šířím zlo.Tak mi to aspon připadá.kdy už konečně v mém životě vysvitne slunce,které mě bude hřát a dodávat mi energii do každého dne? Chci konečně žít plnohodnotný život a nežít jen ve stínu a vidět jak jsou všichni kolem mě plní štěstí,lásky a spokojenosti.Je pro mě těžké myslet pozitivně a věřit, že bude vše v pohodě.Vždy se najde něco, co mou víru oslabí natolik,že jsem zase úplně na dně.Změnil jsem se, už nejsem takový uzavřený do sebe.Otevřel jsem se více světu,ale nikdo si mě nevšímá.Všichni dělají jako bych byl jen vzduch.Opět se mi v hlavě honí myšlenky,jestli má můj život nějaký smysl,jestli by nebylo lepší raději umřít, ať se nemusím tak trápit.Chci bý štastný nic víc.Je toho tak moc Bože, co po tobě chci?Je mi zle ze mě samotného, ze všeho.Tečou mi slzy po tváři a nemůžu je zastavit :((

http://www.youtube.com/watch?v=TBmFMdNo4Yo