Řeka

Láska, kámen vhozen v řeku,
v říčku zvoucí se Samotou.
Navždy součástí její, ať je to k vzteku,
bude, omýván vodou tou.

Zprvu je ostrý a hrubý kámen jen,
jak vášeň mladé lásky.
Pozvolna proudem je vyhlazen,
v oblázek a citu skazky.

Změnil se již k nepoznání,
bytím chátrá v rozpadu.
Se Samotou prohrál klání,
a láska změnila se ve zradu.