Svět tě podrazil,
jak bowlingová koule
vržená do prázdna -
s prsty ve Francii
- že prý jsem teatrální,
když mluvím o iluzích -
Ono hrabat se z bažiny
a nemít stébla
ponouká k třepotavým
koutkům motýlích úst
A je to tady – posedlost -
dychtivá po kousku dřeva,
ze kterého se odrazíš
závěrem gymnasty
A vzpažíš notnou úlevou,
že tohles ještě přežila..
Ale co příště?
Co příště,
když zase budeš teatrální?
a oni to udělají
Věř, že udělají zas