Mantra...

Sám sebou,
přetvářku nezapomeň
vzít tou cestou,

toulavou

a dál se nevracej.

Svět snílků hledáš,
nevíš kam jít.
Po cestách si sedáš, 
-ty slova-nemůžeš najít.

Brodíš se závějemi zlomených srdcí,
do duše zbloudilých dní
a se sny bláznivý holky,
která ani kamenem nedohodí
Do tý řeky snílkovských řečí 
            a básnického snění.      

-snít- a bdít
žít a -chtít žít- 
                    (Životem nekonečné fantazie)            
-bláznit- a žárlit 
                    (Láskou, která vše přežije.)                    

Už to slyšíš ?
To je ta mantra snílka,
kterou si nikdy nenašel.
Mantra,
která tvým životem prosvištěla 
už milionkrát. 

A tys ji 
nechápal

Teď už rozumíš? 

Rozumíš těm věcem,
co donedávna byly probodnuty mečem.
Teď už konečně žijou dál.