Přemýšlej co osud ti dal,
rodinu, přátelé, štěstí,
a naráz ti to všechno vzal,
rád bys dal osudu pěstí.
Přemýšlej o životě,
o neštěsí, samotě,
to je prace osudu?
víc na to myslet nebudu.
Se slzami v očích přemýšlíš,
ale copak zase vymyslíš?
Osud není tím co vše mění,
jsi to ty a to tvé snění.
Slzy se ti v očích roní,
kvůli věcem co tě raní,
utři si z líček slzy,
mysli na to co bude brzy.
Osud neni hlavním hercem
jsi to ty a tvé srdce.