Samota

Prosí ho o trochu vody

Žena dávno vyšlá z módy

Její kůže chytá rez

A pachuť samoty.

 

Zůstala v tom bytě sama

Nehezká a stará dáma

Chlácholí ji vědomí

Že lidé jsou na tom ještě hůř.

 

On jí chtěl tu vodu dát

Viděl ji však uvadat

Tak ruku s vodou stáhl zpět

A odmlčel se.

 

Byli spolu snad sto let

Řekli si jen málo vět

Ona čeká živou vodu

Co ji vrátí chuť žít.

 

Až uvidíte v noci zář

To hvězda točí kalendář

Ta žena Vám hlavu zamotá

Je to tichá, věčná samota.