Mám na zahradě starý ořech, ve kterém každý rok hnízdí párek hrdliček. Ten strom dává krásný stín a dřevo na podpal básní zbytečných.
Tři oříšky
ze stromu hrdliček
tobě vložím do dlaně tvé
ve chvíli
kdy nebe bude bez mraků.
První si rozlouskni
a vyber šaty z jantaru
pro pána smutného
vhoď na něj
jak na dotěrný hmyz
a uvězni ho na věky.
Druhý oříšek
rozbij kamenem.
V něm najdeš luk a šíp
mrtvého amora
který se dávno již v prach rozpadl.
Vystřel a dobře miř
ať jantar nemineš
střelou vražednou.
Ten ořech poslední
tak ten již nerozbíjej
ale zasaď do popela
básní mých
které shořely.
Velmi se mi políbila. Smutná, ale krásná...
..ST..
30.11.2020 23:11:10 | Jaruška