Tma padá kol kolem černá,
jen světla příbytků se na pouť chystají.
Hluboká noc je touhám dávným věrná,
pod tmavým pláštěm se tajemství utají.
Hodina duchů vyvolává zádumčivý splín,
s neklidem se mihotají plameny svící.
Mezi dny vrazí noc temný klín,
nastává čas pro oči lehce spící.
V ústrety přichází přání dobré noci,
to když únava zahání těla do peřin.
A sen za zrakem má duši ve své moci,
esence života se vejde do vteřin.
Ta tma je hustá, ale plná jisker nadějí. Tak to asi cítím. Příjemné počtení.
04.01.2014 17:25:36 | Jan Urban
a přitom se dlouze rozednívá...
20.12.2013 01:00:32 | enigman
.....Dlouze se rozednívá
dlouze a bez chuti k jídlu.
Jen ve sprše si trylky zpívá
zatím sám....
Světlo se probouzí,
na tuto noc nestačí píseň tklivá.
Na zmlazení dne ostrou kudlu
bez výčitky použít
a pak,omýt se tím světlem
a OŽÍT..........Ji.
20.12.2013 18:02:06 | jitoush
jó dobrááá poetika
18.12.2013 14:16:56 | Lilien