Osamělý klaun.

Jsem osamělý klaun
na prknech,zvaných Svět.

Beru si všechnu vášeň,
plány i odvahu,
vše,po čem všichni touží...

a nevrátím již zpět.

Krmím svůj chtíč,
zírám jiným do oken...

a směji se nad úsilím,
vymanit se z šedi.
Najít správný klíč
a otevřít ty dveře,
za nimiž Fortuna sedí.

Vše marné!

Nevyhraješ násilím,
prosbami či pláčem.
Vše kolem stárne,
jsi životem k zemi tlačen.

Tak volám:
"Stačí,to již stačí"!

Jsem osamělý klaun,
na prknech,zvaných Svět.

Beru vám naději,
lásku i přátelství...

A to mě posílí.

Teď máte mi co závidět.