...

Přeleť nad kukaččím hnízdem
s hejnem havranů
Široká náruč prášků proti úzkosti
sametové objetí škrtidla
na labutích šíjích emocí
položití v polotmě
ale hodiny odbíjejí celou

 

/22.3.3014/

 

 

 

Nejhorší je to čekání na úsvit
když je zataženo
a noc zesvětlá tak nějak sama od sebe
jako by někdo nenápadně okusoval nekonečno
desátek neprožité věčnosti
mlčky smířené s očekáváním
denních kompromisů

 

/23.3.2014/

 

 

 

Tehdy takhle pršelo vysoko nad zemí
kapky moc křehký a bojácný
než abysme je nechali rozbít se
v kalužích hluboko pod náma

 

/23.3.2014/

 

 

 

Že prej mi vybledly oči
jako když zcukernatí med
jenomže ne tak sladce
A tak tu pozoruju havrany
samospásný trosečníky
nesouladu opadanejch stromů
nadosmrti černočerný
nadosmrti svý

 

/25.3.2014/

 

 

Litanie stěn kolem mě
a že jich tu je
noční můry omítky
odkojený levnym kafem navrátilců
kterym se to venku celý sesypalo
monotónní mizérie pokojů
pokřivenejch upocenou čistotou
Tak nějak zní noční blázinec
souzvukem iluzí a chmur

 

/29.4.2014/

 

 

 

Jsou tu dny co nejsou
okamžiky vyplavený na břeh
jako zmatená kosatka
stejně velký a ztracený
a vlastně i nebezpečný
ale ne teď
protože tady je Teď jenom pustina
mezi Kdysi a Možná

 

/31.3.2014/

 

 

Krvavá skvrnka na bělmu
co bez povšimnutí zmizí
a nebo možná ne
ale nikdy ji neschováš
ani za růžový brejle
nebo pásku přes oči
od popravčí čety
Takový Kainovo znamení
panický hrůzy z Cokdyby

 

/5.4.2014/

 

 

 

Osiřelá minulost
odkojená zbytkama nemocnýho rozumu
karneval v zrcadlovym bludišti
masky s trnovou korunou snů a skoropravd
obklopený vlastníma odrazama
Přítomnost narozená z mrtvý matky
nedonošenej pohrobek sebeklamu
věčně kulhající kousek za ostatníma
Budoucnost potracená
Právě včas

 

/13.4.2014/

 

 

 

Jít za bouřkou
až tam kde pramení
voda vždycky teče odněkud někam
někam je tady a teď
odněkud je lákavý

 

/23.4.2014/