sranda
sranda
stejně je to někdy nezbadatelná sranda
plujeme tím pochybeným bytím vesmíru
jako poletuchy se zakrnělými křídly tužeb
tedy vybaveni na let spíše ploutvičkami
když v opojení sníme o letu
nemáme potuchy o tom
zda ve skutečnosti nesplýváme
bříšky vzhůru
jen gravitace všeplatného údělu
nám fičí pod nedbalky
ledový vichr protimluvu
jednou na pozadí nebe závratí mrzneme
jindy hnípem ve vlahém smradu světatlení
někde uprostřed zahrady rajské
na kompost odhozeni
pořád si můžem ale vystačit
s hvízdáním na mraky
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
..tak zítra hvízdnu na mraky,ať spustí clonu před toho horkého,žhavého
svítivce k ztlumení topení....a třeba uhvízdám déšť.....ale nesmím
to přehnat,jen jemně,aby z toho nebylo kruporvačka...../smích/.Ji.
06.07.2014 22:45:00 | jitoush
Hvízdej dítě, hvízdej-a jistě Ti to bude ještě ke všemu slušet..ještě víc než tomu dešti voňavému, co záhy přivoláš :-)
06.07.2014 22:49:25 | Frr
a stejně...
směju se jako opice
když ujídá banán
opojení cukru a nebo jen poplach v krvi
zahrada rajská
pokušení?
hvízdám tedy na mraky
asi ze studu
přišla jsem totiž na to
že vesmír je jen hrnek...
05.07.2014 16:46:09 | básněnka
jo, vesmír je jen hrnek...z něho občas kouří mlhoviny snů
a zvoní v něm hvězdy při napití, ale nejen ty co vidíme, ale nejhlasitěji ty co jen tušíme..tak Ti mě ten Tvůj komentář vyladil k pískání na mraky a ku hraní na schovku se stromy rostoucími k proměnlivému nebi, tady z okna je obdivuju jak nebojácně rostou z betonovýho dvora uprostřed zaparkovaných aut.. tak Ti Ď Básněnko :-)
05.07.2014 17:30:58 | Frr