V noci mají oči sklon k černutí
jako obloha blížící se k půlnoci
co natahuje prsty k planetám.
Někdo ukradl Saturnu prsten
a nosí ho kolem prstu
přibližně jako teď ty.
Slunce někde zapomnělo teploměr
a ty se snažíš zahřát v kostce
ledu svých myšlenek.
Měsíc si starostlivě hladí vrásky
vyryté ve svém obličeji
poznamenané stářím milionů let.
A krev v žilách jako by se toho všeho lekla
zastavila se
a pak dál tiše tekla.
Jsou věci mezi nebem a zemí, Tvé básně například :o) Krása, Eliško :o)
14.07.2014 22:56:39 | Akrij8
Ale tak teď přeháníš, a to hodně :)) Děkuji moc (a zase se trošku červenám, ach jo) :)
14.07.2014 22:58:08 | Elisa K.
To moc krásný. To mě vážně zaujalo.
14.07.2014 20:43:29 | Laven De Brig
Děkuji, jsem moc ráda, že se líbilo :))
14.07.2014 20:44:32 | Elisa K.
Já mám osobně tento typ básní ráda. Já s nima teprv začínám. Mohla by ses prosim podívat na ně a ohodnotit a když tak poradit. Děkuju
14.07.2014 20:48:27 | Laven De Brig